30. ledna 2009 v 16:30 | kk
|
Něco jako poezie
Pár let jsem seděla na notýsku s básničkami a dušovala jsem se, že to nikdy nikomu nedám přečíst. Nu a nyní si říkám proč ne, ven se starými nešťastnými láskami a depkami. Stejně jsem to psala, jen abych to vše dostala ze sebe ven. Tak když "ven", tak pořádně.
